p_98m3 1b-1

Gernot Peter o knize básní Johanna Petera a fotografií Petra Moravce

2. 11. 2021

Básník Johann Peter (1858–1935) je v České republice známý pouze mezi příznivci Šumavy, kteří se zajímají o literaturu. Jeho básně nikdy nevyšly česky. Fotograf Petr Moravec z Českých Budějovic vydal česko-německou knihu, v níž představuje své fotografie ze Šumavy spolu s verši Johanna Petera. Gernot Peter, mj. šéfredaktor měsíčníku „Der Böhmerwald“ a člen mezinárodní poroty Šumava Litera, je potomkem básníka. Na Šumavském semináři, který se nedávno konal v Klatovech, představil nejen dvojjazyčnou knihu, ale také své bádání o Johannu Peterovi.

Pozn.: Kniha „Šumava poetická a kouzelná / Der Böhmerwald, seine Poesie und Magie“ získala v roce 2020 Cenu Johanna Steinbrenera za 2. místo v kategorii Výtvarné publikace

Pane Petře, na Šumavském semináři v Klatovech jste představil dvojjazyčnou fotoknihu s básněmi vašeho předka Johanna Petera a fotografiemi Petra Moravce. Jak kniha vznikla?

„V Muzeu Šumavy ve Vídni nás oslovili fotograf Petr Moravec a jeho nakladatel Radek Gális, zda by nebylo možné poskytnout materiál pro tuto knihu. Básně Johanna Petera už byly přeloženy, ale chyběly základní informace o básníkovi. Byl jsem požádán, abych napsal předmluvu. V rozhovoru, který jsme o projektu vedli v Českých Budějovicích, se ukázalo, že kniha byla plánována v češtině. Navrhl jsem vydat ji ve dvou jazycích. Pánové z Budějovic souhlasili a kniha takto vznikla. Byla to jejich iniciativa a rád jsem s nimi spolupracoval.“

Jste přímým potomkem spisovatele Johanna Petera?

"Ne, ale nejstarší bratr Johanna Petera byl můj prapradědeček. Takže jsem jeho pra-pra-pra-synovec, ale měl jsem hodně práce s genealogickým průzkumem jeho osudu a osudu jeho rodiny."

Ve své přednášce jste zmínil několik zajímavých podrobností o básníkovi. Kolik času jste s tím strávil?

"Spoustu. Knihy Johanna Petera jsem začal číst v raném mládí a byl jsem jím naprosto fascinován. Pak jsem dále bádal, šel do archivů a hodně mluvil se současnými pamětníky a příbuznými. Tak postupně vznikaly sbírky dat, fotek a rodinných událostí. Zabývám se tím asi 30 let."

S kým byste srovnal Johanna Petera jako šumavského spisovatele? Nepsal však jen o Šumavě ...

„Psal o Šumavě, ale také o svém působení v Dolním Rakousku jako mladý učitel a ředitel. V zásadě byla jeho hlavní oblastí zájmu Šumava. Johann Peter ale také psal různé články o událostech v celých Čechách a Rakousku. Psal také o místech a spisovatelích. Dá se srovnat se štýrským básníkem Peterem Roseggerem (1843–1918, pozn. red.), který ho objevil a propagoval. S ostatními šumavskými spisovateli bych ho nesrovnával. I když se ve svých krajinářských popisech tak obsáhle nepíše, je Stifterem trochu ovlivněn. Formovali ho především jeho učitelé, včetně Dr. Franze Herolda. Kromě Stiftera a Roseggera bych nenašel žádné spisovatele, kteří na něj měli opravdu silný vliv a kteří by se v jeho stylu dokázali najít."

Ze šumavských spisovatelů je v České republice znám téměř jen Karel Klostermann. Petr s ním asi neměl moc společného?

„Podle mého nejlepšího vědomí tam nebyl žádný známý ani osobní vztah. Znal se s jinými spisovateli, byl například v osobním kontaktu s básníkem Zephyrinem Zettlem (1876–1935, pozn. red.) – ale i s jinými spisovateli. To se můžeme dočíst i v jeho časopise Der Böhmerwald‘, který vycházel na přelomu století. Mnoho z těchto známostí je tam zdokumentováno, i když si myslím, že se to týkalo především písemného kontaktu.

Johann Peter pocházel z Bučiny. Dnes tam zbyla jen jedna budova, která však byla přestavěna až po pádu železné opony. A je tam i malá kaplička. Jaké to bylo, projít se tam v jeho stopách?

„Bylo velmi vzrušující, když jsem byl na Bučině poprvé a jeho vnuk, který žije ve Vilshofenu u Pasova, mi ukazoval základní zdi domu, kde se narodil. Je tam vidět pár kamenů, je tam koryto s fontánou, rostou tam některé květiny z květinové zahrady, kterou opečovávala jeho matka. Dům byl srovnán se zemí jako ostatní domy v tomto místě. Dodnes jsou vidět základy a zbytky sklepních kleneb. Připadalo mi velmi vzrušující toto vše objevovat a zkoumat. O to milejší pro mě bylo, když byla před pár lety na místo jeho narození umístěna pamětní deska k jeho 150. narozeninám.“

Johann Peter působil také na „chlapecké základní škole“ v Prachaticích. Jsou v muzeu nebo archivu doklady které by připomínaly jeho působení ve městě?

„To je záležitost, kterou by bylo třeba ještě prozkoumat v archivu v Prachaticích. To, co dělal v Prachaticích, popsal ve svých knihách a v mnou zmíněném časopise. Časopis vycházel v Prachaticích na přelomu předminulého a minulého století. Bylo to vlastně jedno z jeho hlavních děl, které obsahovalo nejen vlastní příběh, ale dokumentovalo i spoustu tehdejšího kulturního života. Zda jsou v prachatickém archivu ještě písemnosti, nevím. Víme, ve kterém domě tam bydlel. Ale to, jak se tam mohl zvěčnit v kulturním životě, by se muselo ještě hlouběji prozkoumat.“

Vybíral jste sám básně, které vyšly v nové fotoknize?

“Básně vybral fotograf Petr Moravec, přeložil je už Jan Mareš. Jana Mareše bych označil za žijící legendu Jihočeské knihovny. Před lety přeložil výběr z Petrových básní. Bylo nám jasné, že do svazku chceme zařadit jen ty básně, které už byly přeloženy do češtiny. Český čtenář tak získává dojem i z poezie Johanna Petera. Za zmínku stojí, že Jan Mareš nepřekládal básně doslovně, ale tak, aby se verše na jednu stranu rýmovaly a na druhou stranu velmi emotivně vyjadřovaly to, co chtěl básník vyjádřit.“

Fotil Petr Moravec přímo pro dané básně, nebo ty fotky existovaly již předtím?

„Petr Moravec fotil předem. Shromáždit tyhle krásné záběry přírody, jako to udělal on, je časově náročné a záleží na počasí, či denní době. Když si básně poprvé přečetl, sám řekl, že přesně vyjadřují náladu jeho fotek. Proto chtěl spojit obrázky s básněmi. Sám pak provedl výběr, takže k příslušným básním byly přidány odpovídající fotografie, které nejlépe vyjadřují náladu veršů.“

Znáte všechna místa, která jsou na fotkách vidět?

"Většinu z nich ano. Krajina v Národním parku Šumava je nádherná.“

Kniha byla uvedena v Českých Budějovicích, ale pak začalo období koronavirových restrikcí. Jaké byly dosavadní reakce na fotoknihu?

„Reakce byly veskrze pozitivní, protože kniha byla vyrobena ve vysoké kvalitě. Akce v Budějovicích koncem podzimu 2019 měla hojnou účast a zaznamenala velmi pozitivní ohlas v tisku. Jak říkáme v Rakousku, kniha šla na odbyt jako teplé housky na krámě. Všechny výtisky, které jsem koupil pro Šumavské muzeum ve Vídni, byly ve velmi krátké době vyprodány. Nepochybný prodejní úspěch. O dalších plánech by vám si více řekl Petr Moravec. Ale kniha je stále k dispozici v obchodech."

Jmenuje se „Šumava poetická a kouzelná“ a lze ji objednat v Muzeu Šumavy: boehmerwaldmuseums@aon.at. Více se o knize dozvíte také na webu autora.

autor: Martina Schneibergová
zdroj: Radio Prague International

Odkaz na pořad v archivu ČRo.

Co nezbytné k vědění
i co jen milo číst

d_ingoty

Ozvěny Šumavské ozvěny ))) 2024

21. 11. 2024

Cena Šumavská ozvěna ))) se v letošním jubilejním X. ročníku udělovala již popáté. V minulém IX. ročníku bylo hlasování o fous dynamičtější a hlasujících byl druhý největší počet v historii. S počtem …

d_ingoty

Vyhlášení výsledků X. ročníku

20. 11. 2024

Jubilejního X. ročníku soutěže o nejlepší knihy o Šumavě se zúčastnilo 61 českých a 33 německých publikací. Slavnostní udílení cen se konalo v sobotu 16. listopadu v Městském kulturním středisku ve Vi…

d_ingoty

Ročník 2024: Páteční přednášky

19. 11. 2024

Křesťané a pohané na Šumavě a v Bavorském lese byli tématem 10. ročníku česko-německého festivalu regionální literatury Šumava Litera. Festival není jen o literárních cenách, ale rozšířil se celoroční…

d_ingoty

Spisovatelé, nakladatelé, historici, archeologové: festival „Šumava Litera“ začíná

12. 11. 2024

Festival „Šumava Litera“ začíná toto pondělí ve Vimperku / Winterbergu. O X. ročníku si Martina Schneibergová povídala s programovým ředitelem a spisovatelem Martinem Sichingerem.

d_ingoty

Šumava Litera v Plzni: Literární inspirace Jana Cempírka

10. 11. 2024

Pozvání do Polanovy síně Knihovny města Plzně tentokrát přijal Jan Cempírek, českobudějovický cestovatel, sběratel brouků a životních příběhů, novinář, nakladatel, fotograf a spisovatel. A také mystif…

d_ingoty

Výstava „Skryté světy“ zahájila X. ročník festivalu

3. 11. 2024

Vernisáží výstavy makrofotografií rostlin a tvorů Bavorského lesa a Šumavy „Skryté světy“ byl v pátek 1. 11. v Městské knihovně ve Vimperku zahájen X. ročník festivalu Šumava Litera. Kromě autora, fot…

d_ingoty

Krajinou Zlaté stezky se Šumavou Literou

30. 9. 2024

 Vycházka ŠL

Vážení a milí příznivci Šumavy, jejích příběhů a historie, oznamujeme další tradiční výlet Šumavy Litery, který se bude konat v sobotu 19. října. Vydáme se trasou Zlaté stezky z Blažejovic přes Blanic…

d_ingoty

Šumava Litera v Praze

29. 9. 2024

Po letošní zářijové veleúspěšné premiéře v Českých Budějovicích vstupuje Šumava Litera poprvé i do hlavního města, v prostorách Pražského literárního domu autorů německého jazyka vystoupí jako vždy se…

d_ingoty

Šumava Litera v Českých Budějovicích: rekapitulace

27. 9. 2024

Ve středu 25. září 2025 se v budově Jihočeské vědecké knihovny na Lidické 1 sešli příznivci šumavské literatury na přednášky nejen o pohanství a křesťanství na Šumavě, které je tématem letošního jubil…

d_ingoty

Šumavská ozvěna ))) 2024 už zase zní. Můžete hlasovat!

16. 9. 2024

Šumavská literární ozvěna je slyšet i vidět! Staňte se i vy jedním z jejích hlasů a pomozte tak svému knižnímu favoritovi. V rámci ceny čtenářů Šumavská ozvěna ))) můžete ve spodní třetině naší tituln…

d_ingoty

Den otevírání literárních pokladů Šumavy a Bavorského lesa 2024

15. 9. 2024

Dnes je den, kdy se již po deváté otevřely kulturní hlubiny plání a podhůří Šumavy a Bavorského lesa, aby vydaly své knižní poklady dychtivým čtenářům a příznivcům a hned v úvodu můžeme pyšně oznámit,…

d_ingoty

Šumava Litera v Českých Budějovicích

11. 9. 2024

Tři hosté s programem. Dva rozhovory jeden na jednoho. A v hlavní roli Šumava! Takovou ochutnávku přiveze každoroční Festival Šumava Litera letos poprvé do Českých Budějovic. A protože je letošní ročn…

"A oni zaplatili, nechali na české straně Šumavy všechno, statky, pole, skříně i nádobí, a mizeli pomalu za kopec do Bavorska."

David Jan Žák