
Petra Klabouchová o své temné detektivce Prameny Vltavy
25. 1. 2022
V šumavských lesích, kam nyní chodí turisté za krásami přírody, kdysi stával nacistický koncentrační tábor pro ruské zajatce. Temná historie Šumavy v novém detektivním románu Prameny Vltavy.

Šumava Litera má podcast!
13. 12. 2021
Ode dneška můžete poslouchat šumavský literární podcast. Do zvukového světa letošního festivalu vás zavede Jaroslav Rudiš a postupně si budete moci poslechnout všechny zaznamenané pořady, k nimž dali …

Duchovní krajinou Novohradských hor s Michaelou Vlčkovou
9. 12. 2021
Kapličky nebo zaniklé sklářské hutě skryté v Novohradských horách můžete objevit na výletech s průvodkyní. Rozhovor s Michaelou Vlčkovou z Teologické fakulty Jihočeské univerzity o kurzech s výlety do…

Ozvěny Šumavské ozvěny ))) 2021
1. 12. 2021
Máme pro vás kompletní závěrečné výsledky hlasování v Šumavské ozvěně ))). Pro větší názornost jsme připravili animaci průběžně pořizovaných otisků obrazovek.
Šumavské podcasty #3: Zámek Vimperk
26. 1. 2022
Zámek Vimperk - jedna z nejvýznamnějších šumavských památek. Historie, rekonstrukce, znovuotevření a budoucnosti. Kastelán Vojtěch Brož.
Autoři, přednášející, nakladatelé, fotografové – ročník 2021
Někteří z těch, díky nimž můžeme každoročně otevírat šumavské literární poklady a těšit se na jejich knihy a pořady. Děkujeme!

Hlavní téma 7. ročníku
V roce 2021 bylo festivalové téma „Pohraniční stráž – oslavovaný i nenáviděný služebník totalitní moci“.
Nacházíme se v hájemství literatury, historie a myšlení, takže pojem 'pohraniční stráž' jsme nenahlíželi jen jako represivní nástroj režimu nesvobody, ale mnohem volněji, jako stráž hranic v širším slova smyslu. Přičemž hranice zde není jen rozdělovník mezi státy, ale například i linie mezi vnitřkem a vnějškem, světlem a tmou, všeobecně přijímaným a odmítaným či mezi různými stavy vědomí.
Hranice nemusí být fyzická v terénu, ale i neviditelná v mysli. S tím souvisí i různé podoby a role strážce hranice – od péesáka na straně jedné po šamana na straně druhé. Věříme, že letošní festivalový výlet na hranice světů, režimů, stavů a vědomí pro vás byl zajímavý a inspirativní!
Více o programu letošního ročníkuProč regionální literární festival?
Šumavský literární festival se zaměřuje na propagaci a popularizaci regionální jihočeské, bavorské a hornorakouské literatury s důrazem na Šumavu.
Představuje místní malá nakladatelství, spisovatele zde narozené či spisovatele, kteří se ve svém díle Šumavy dotýkají. Představuje Šumavu jako domov různých literárních postav, Šumavu jako místo literárních toulek…
Je na dobré cestě stát se místem setkání milovníků dobrých knih a krásné divoké přírody.
Proč zrovna Vimperk?
Vimperk je město knihy. Tedy mimo jiné. Je druhým místem v Čechách, kde se začaly tisknout. Právě ve Vimperku totiž Jan Alacraw již v roce 1484 vytiskl dvě latinsky psané knihy a k tomu i první český tištěný kalendář. Na tuto tradici v roce 1855 navázal Johann Steinbrener a knihy z Vimperka brzy doslova zaplavily svět.
Vimperk je bránou Šumavy, kterou již od poloviny 13. století střeží hrad, později přestavěný na zámek. Není jistě náhodou, že právě ve Vimperku sídlí správa Národního Parku Šumava.
A když spojíte vimperskou knižní tradici a zde začínající Šumavu, zrodí se Šumava Litera. Literární fenomén, jenž u nás nemá obdoby.
Literatura nezná hranice
Šumavské hřebeny po mnoho století dotvářely zemské hranice a dnes jsou rozmezím tří států. Dlouhých 40 let byla tato hranice zcela neprostupná a pokus o její překročení znamenal v tom úplně nejhorším případě smrt.
Dnes jsme s Německem a Rakouskem dobrými sousedy pod společnou evropskou střechou a právě Šumava Litera je jedním z prostředků, kterým máme možnost lépe poznávat mimo jiné i problematické kapitoly ze společných dějin, pochopit a vyrovnat se s někdejšími rolemi ve vlastní minulosti.
Je i jedním z kamínků, kterým můžeme rozvíjet prozatím skrovnou mozaiku vzájemných vztahů a posilovat vzájemné porozumění i pouto sdíleného Evropanství.

Výsledky a udělené ceny 7. ročníku festivalu Šumava Litera 2021
Kniha roku:
David Jan Žák – „Tromby 2: Žeberův odkaz“
Ceny Johanna Steinbrenera:
Beletrie
1. místo David Jan Žák – „Tromby 2: Žeberův odkaz“
2. místo Ondřej Kavalír, Vojtěch Mašek, Karel Osoha – „Návrat Krále Šumavy 3: Opona se zatahuje“
3. místo Karel Naxera – „Šumavský vlkodlak“
3. místo Ondřej Fibich – „Za pověstmi Šumavy“
Populárně naučné publikace
1. místo Pavel Pechoušek – „Tajemství čkyňských lvů“
2. místo Jan Hajšman, Petr Mazný, Jaroslav Vogeltanz – „Kudy na šumavské vrcholy“
3. místo Jaroslav Pulkrábek – „Šumavská toulání – slzy stožecké Madony“
Výtvarné publikace
1. místo Emil Kintzl, Jan Fischer – „Zmizelá Šumava 3“
2. místo Martin Leiš – „Konec staré Šumavy“
3. místo Václav Fiala, Michal Kučera – „Lesní kostel“
Nejlepší německojazyčná publikace o Šumavě
Carina Feneis – „Vertrieben – Bilder und Geschichten gegen das Vergessen“
Další udělené ceny:
Síň slávy: Hans Schopf, nakladatel (Morsak a Ohetaler)
Cena předsedy poroty: Ondřej Kavalír, Vojtěch Mašek, Karel Osoha – „Návrat Krále Šumavy 3: Opona se zatahuje“
Cena knihovníků: Emil Kintzl, Jan Fischer – „Zmizelá Šumava 3“
Cena Šumavského pivovaru Vimperk: Ondřej Fibich – „Za pověstmi Šumavy“
Šumavská ozvěna ))): Jitka Velková & kol. – „Helfenburk v pověstech“
Vítězná kniha získala 1 117 hlasů. Celkem odevzdáno 2 380 platných hlasů.
Šumava virtuální: Porota se rozhodla neudělit v této kategorii žádnou cenu.